Compagnie Li(luo) |FR|: Já ne

Camille Mutel vás zve k zamyšlení nad každodenním životem a vztahem k jídlu, který vnímá jako ceremoniál. Inspiruje se v japonských tradicích a ve svém díle prolíná estetický a filozofický zážitek s nezapomenutelným uměleckým výkonem.

Sólo Já ne je tichou, pomalou performancí, která nás vede zpět k obyčejným gestům – k nalití sklenky vína, loupání cibule, nebo pohybům ryb. Tělo se pohybuje s přesností i něhou, a to v prostoru, kde má každý detail význam. Autorka se inspiruje  japonským čajovým obřadem a vytváří scénu, která není o ní, ale o nás všech. O tom, jak být s druhým člověkem bez spěchu, bez tlaku a v opravdové blízkosti.

Délka představení: 50 min

Představení je vhodné pro diváctvo od jedenácti let.
Představení je jazykově bezbariérové.

TVŮRČÍ TÝM

Koncepce, choreografie a tanec: Camille Mutel

Dramaturgie: Thomas Schaupp

Světelný design: Philippe Gladieux

Scéna a kostýmy: Kaspersophie

Zvukový design: Jean-Philippe Gross

Technický management: Gildas Goujet

BIO

Camille Mutel je francouzská choreografka a performerka, jejíž tvorba vychází z hlubokého zájmu o tělo, gesto a rituál. Svůj choreografický jazyk formovala pod vlivem osobností jako Hervé Diasnas, Jean-Claude Gallotta či Matthieu Hocquemiller, a zásadním pro ni bylo i setkání s radikalitou tanečního směru butó. Pět let studovala u Masakiho Iwany a mezi lety 2000–2010 prohlubovala své znalosti japonské kultury skrze práci s různými choreografy v Japonsku i Evropě. V roce 2010 získala mezinárodní uznání díky představení Effraction de l’Oubli, které vytvořila se svým souborem Li(luo), jenž dnes vede. V roce 2019 pobývala ve vile Kujoyama, kde se věnovala studiu čajového obřadu a zároveň začala pracovat na své choreografické tetralogii Místo druhého. Prvním dílem byla sólová skladba Not I, ze zimy 2020, která získala podporu Nadace Beaumarchais SACD a byla uvedena např. na festivalu Viva Villa! a v Théâtre de la Ville v roce 2022.

Roku 2020 získala také výzkumný grant DGCA v oblasti gestického umění. Výsledný výzkum Psaní světského ritu, studie gest byl v roce 2024 uložen v Bibliothèque nationale de France a stal se podkladem pro druhou část tetralogie, Přesto každý zabíjí, co miluje. Na tomto díle se choreograficky podíleli Kerem Gelebek a Philippe Chosson. Aktuálně pracuje na třetí části série s názvem Sůl života, která je ve fázi výzkumu a experimentování.